Mýty o životním pojištění
Na rozdíl od hypoték, spotřebitelských úvěrů či spořicích účtů nepatří životní pojištění v tuzemských podmínkách mezi finanční instrumenty, kterým by byla v médiích věnována největší pozornost. I přes rostoucí informovanost obyvatel tak existuje řada omylů a mýtů, které se v souvislosti s životním pojištěním často uvádějí. Dovolte mi uvést alespoň některé z nich:
1. Pojištění nepotřebuji, nic se mi nestane – dle Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR ambulantní oddělení ošetřila v roce 2008 celkem 1,65 milionu úrazů. Tudíž ten, kdo tvrdí, že jemu se opravdu nic nemůže v dnešním hektickém světě stát, je velmi naivní. Nebezpečí úrazu hrozí na každém rohu, ať už je člověk v práci, za volantem nebo sportuje. Dokonce ani v „bezpečí domova“ si člověk nemůže být ničím jist.
2. Je výhodnější spořit než si založit životní pojištění – spoření a pojištění nelze zaměňovat. Dokud nemá člověk naspořenou dostatečnou částku, je ochranná funkce životního pojištění nezastupitelná. Z naspořených 50 000 korun lze jen těžko pokrýt dlouhodobý výpadek příjmů způsobený vážným úrazem. Pojištěním lze naopak za poměrně velmi nízkou sumu zajistit osoby blízké pro případ nešťastné události částkami v řádu stovek tisíc až několika milionů korun.
3. Lidé se zdravotními problémy si nemohou sjednat životní pojištění – rozhodnutí, zda je, či není člověk „přijatelný“ pro uzavření životního pojištění, může být a je ve většině případů hodně individuální. Záleží na důvodech a stupni invalidity či závažnosti onemocnění a především na tom, na co si chce zájemce o pojištění ochranu sjednat. Některá rizika totiž nemusí být závislá na zdravotním stavu a pojištění je pak možné uzavřít. Existující zdravotní problémy tak nemusí být překážkou uzavření smlouvy o životním pojištění.
4. Pojišťovny mají nastaveny výluky tak, že nikdy postiženému nezaplatí – k běžným výlukám patří obvykle onemocnění nebo zdravotní následky, které se vyskytovaly před počátkem pojištění. Pokud pak mají tyto následky z minulosti přímý dopad na novou událost, nemusí dojít v těchto případech k plnění. Celkově však životní pojišťovny každým rokem vyplatí klientům v rámci pojistných událostí plnění v řádu miliard korun.
5. Pojištění stačí založit živiteli rodiny – samozřejmostí by v případě rodin s dětmi mělo být sjednání životního pojištění osobě, která je hlavním živitelem. Pojištěni by ovšem měli být ideálně oba rodiče. Nejde totiž jen o výpadek příjmu, ale také pokrytí výdajů, které s sebou vážný úraz, nemoc nebo úmrtí přinášejí. Myslím tím zejména náklady na dlouhodobou zdravotní péči, hospitalizaci, asistenční služby nebo zajištění pohřbu.
6. Pojištění stačí sjednat a poté již není potřeba řešit jeho parametry – finanční situace a potřeby člověka se v průběhu života mění, a těmto změnám by měly odpovídat i parametry životního pojištění. Obecně se doporučuje kontrolovat parametry životního pojištění každoročně nebo alespoň jednou za pár let.
7. Pojištění invalidity je zbytečné, stát se o pojištěné postará – podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí dnes v České republice pobírá příspěvky na invalidní péči více než 250 000 lidí. Výše příspěvků je přímo úměrná stupni závislosti a může se pohybovat od 2 000 do 11 000 korun měsíčně. Tyto peníze však jen stěží stačí k úhradě profesionální sociální služby nebo pokrytí nezbytných nákladů při zajištění péče v rodině. Vážný úraz nebo onemocnění doprovázené ztrátou zaměstnání tak v případě nepojištěných představuje výrazné omezení příjmů postiženého a zhoršení jeho ekonomické situace.
8. Všechna pojištění jsou stejná – ačkoliv na tuzemském trhu působí celá řada životních pojišťoven, nalézt dvě absolutně identická pojištění je téměř nemožné. Životní pojištění je složitý a variabilní produkt, který každá z pojišťoven nabízí v rámci vlastních specifických podmínek. Pokud se vám známý či kamarád pochlubí tím, co jeho pojištění obsahuje a pokrývá, nelze toto automaticky vztahovat i na vaši vlastní pojistku. Při sjednávání životního pojištění je potřeba věnovat čas důkladnému prostudování pojistných podmínek předkládané smlouvy. Je v zájmu vašem i vaší pojišťovny, abyste byl s parametry produktu důkladně seznámen a nakonec se rozhodl pro ten, který můžete opravdu v budoucnu potřebovat.
9. Není možné mít sjednáno více životních pojištění – v tuzemských podmínkách lze mít sjednáno i několik smluv životního pojištění najednou. Dokonce je to poměrně běžná praxe, že má člověk pojištěno např. riziko úrazu u jedné pojišťovny a pojištění hypotéky v případě smrti u jiné. V dnešní době jsou však pojistné produkty natolik variabilní, že je možné mít téměř všechna dostupná rizika pojištěna na jedné smlouvě. Proto by si měl každý rozmyslet, zda se mu vyplatí několik pojistek nebo jedna komplexní smlouva.
10. Mám sjednáno pojištění k hypotéce a to stačí – v případě hypotéky se životní pojištění sjednává poměrně často. Pokud se dlužníkovi stane nepříjemná událost, tak banka zbytek úvěru za dlužníka uhradí. Co bude ale s dalšími případnými závazky? Kdo se postará o rodinu, zajistí děti do života? Obecně se doporučuje, aby bylo životní pojištění nejen schopno pokrýt všechny úvěrové závazky, ale také suplovat výpadek příjmu pojištěného na dobu několika let.
Všechny články